Tajemství blanických rytířů

15. září 2001, Blaník

Účast: 11 + 2 (Rychlonožka, Kachna, Bára, Cvrček, Veverča, Snoopy, Puntík, Rarach, Honza L., Jiříček, Tomík (host), Jirka, Magda)

První letošní výprava nás zavedla poměrně daleko, až na horu Blaník. Naše cesta vedla z Louňovic pod Blaníkem do Kondracu (asi 9 km). Zlatým hřebem výletu byla samozřejmě dřevěná rozhledna na vrcholku Velkého Blaníku (638 m. n. m.) a pro některé také obchůdek pod ní. Ačkoliv předpověď byla dosti mizerná, počasí nám kupodivu přálo. V lese rostla spousta hub, které inteligentnější jedinci (já) sbírali do plátěné tašky, zatímco ti méně inteligentní (většina dětí) společnou taškou opovrhli (nepoznali by si přeci ten svůj krásný hříbeček...) a cpali houby do igelitových pytlíků od svačin, což se na houbách poněkud projevilo. U některých vybraných jedinců (například Veverča) mám ještě silné podezření, že si na svůj pytlíček párkrát sedli.
Cíl výletu nám určil dopis od Bratrstva Baziliščího Štěku, kde nám Bazilišci prozradili, že tajemnou Listinu, díky které se můžeme dostat do světa nadpřirozených bytostí a možná se jimi i na pár dní stát, mají u sebe blaničtí rytíři. Bohužel jsme žádného nepotkali (ačkoliv na jeho spatření byla vypsána stobodová prémie), našli jsme jen zprávu, ze které jsme se dozvěděli, že Listina byla z bezpečnostních důvodů roztrhána na padesát kousků a případný zájemce musí tedy splnit padesát zkoušek a úkolů, aby ji celou získal.
Hned na výletě jsme splnili první zkoušku, kterou nám zadal Vodníček z potoka. Naším úkolem bylo se přepravit přes asi 3 metry široký potok bez použití mostu (kameny jsme používat směli). Zkoušku jsme zvládli, ztráty byly malé, jen jedna mokrá bota - Cvrčkova (nutno však podotknouti, že to Cvrček nesla statečně a ani nepípla).
Na výletě se samozřejmě hrála velká hra, a to opět systémem Her bez hranic, tentokrát na motivy českých pověstí. Soutěžily proti sobě tři skupinky; Bářina (Bára B., Puntík a Honza L.), Kachnina (Kachna, Cvrček, Veverča a Tomáš) a Rychlonožčina (Rychlonožka, Rarach, Snoopy a Jiříček). Etap bylo celkem sedm, jedna vypečenější než druhá. Nakonec velmi těsně zvítezila skupinka nejmladší - Bářina, druhá skončila skupink Rychlonožčina a pěkné třetí místo obsadila Kachna a spol.
Na závěr nás ještě čekala úmorná cesta domů, autobus z Vlašimi do Prahy byl příšerně nacapnej, a tak jsme byli nuceni hrát si na Sardinky.

Zaznamenáníhodná je i Jiříčkova nehoda s blátem, ve kterém zanechal svou botu. Jiříček se však nenechal takovým detailem vyvést z míry a pokračoval dál jen v ponožce, čímž pochopitelně rozzuřil svou drahou sestru Kachničku.
A to je vše o tomto skvělém podniku, můžu už snad jen dodat, že nejvíce bodů na výpravě nasbírala Rychloožka, druhý byl Honza L. a třetí Puntík.

- zapsala Magda