Vyjeli jsme v půl deváté autobusem z Hradčanské směr Křivoklát,
vystoupili jsme v Bratronicích a odtud jsme šli po zprávách lesem,
cestou necestou, přes bažiny, potoky a kopce, až na zříceninu hradu
Jinčov a odtud do Bělče, kde jsme po půlhodince strávené v hospodě
opět nasedli do autobusu a jeli ku Praze. Celkem jsme ušli asi 11 km.
Program výpravy byl velkolepý. Děti měly splnit přijímací test, aby se mohly zúčastnit monstrózního vesmírného projektu. Ačkoliv na
výpravě byly jen samé Pandičky, zvládly celkem v pohodě obtížnou
cestu po zprávách, luštily a hledaly o sto šest a nakonec oprávněně
vybojovaly přijetí do projektu pro celý Horizont. Všichni si zaslouží
velkou pochvalu a vy ostatní byste je také měli náležitě ocenit.
Kromě společného úkolu čekalo budoucí vesmírné průzkumníky i osm úkolů, které prověřovaly schopnosti jednotlivců. A tak museli např. lézt poslepu po žebříku (to zvládl nejrychleji Nosatka), zapamatovat si 11 obrázků (v tom byla nejlepší Cvrček), trefovat
se létajícím talířem (to šlo nejlépe Elišce), sbírat lístečky a
nenechat se chytit (v tom se zase blejsknul Komár) nebo prokázat
znalost stromů (v tom pro změnu excelovala Verča). Hitem výpravy
byl však závod lodiček na potoce, z nevinného pouštění lodiček se
vyvinul lítý boj, při kterém kapitáni poháněli své loďky tak
vehementně, až byli mokří až po kolena. Techniky pobízení byly
různé, šťouchání bidly, házení klacků, řev apod. Nakonec se však
ukázalo, že méně je někdy více, neboť s přehledem zvítězila lodička
Elišky, kterážto jako jediná zůstala zdrženlivá a svou loďku nechala
být. Kuriózní byl případ Komára, který po zuřivém boji dopravil loďku
na třetím místě, aby se pak po vylovení zjistilo, že jde o plavidlo
Verčino (skutečná Komárova loďka zůstala zapomenutá někde vzadu).
Celkovým vítězem výpravy se stala Verča.
Celá výprava byla ve znamení dvou provokujících, otravných a
drzých chlapců - ano, uhodli jste, mluvím o Nosatkovi a Komárovi.
Zvlášť Lída si to s nima opravdu užila. Jiříček musel několikrát
tvrdě zasahovat, takže kluci letěli do studny a do močálu (málem)
a do kopřiv a do ostružin (opravdu). Dřepování za sprostá slova se
ukázalo jako účinné, asi po hodině a 200 dřepech se slovník chlapců
výrazně zmírnil…
Ještě by bylo dobré poznamenat, že výpravy se měla účastnit také Kachna, ale je to střevo a zaspala a nestihla autobus.