Sešli jsme se před osmou u klubovny. Ve čtvrt na devět jsme už nasedali do autobusu na Dejvické a v devět jsme byli na Okoři. Nejdřív jsme se vyblbli na louce pod zříceninou a v deset hodin jsme se vydali do samotného hradu. Tam jsme si vyslechli výklad (všichni si z něj pamatují, že ve sklípku pod hradem se skladovalo pivo a že zakladateli hradu se říkalo Fráňa Rokycaner). Potom jsme se mohli podívat na některá stará řemesla v praxi. Pozorovali jsme při práci řezbáře, koželuha a ševce a hned několik kovářů. Nejzajímavější asi byla ukázka vázání knih, protože tam nám paní předvedla celý postup a vysvětlila vše, na co jsme se zeptali. Takže už víme, jak vypadá klíh a že není šibenice jako šibenice. No a v jedenáct hodin už jsme měli Okoř za zády a šlapali ku Praze. Šli jsme po červené značce přes Číčovice do
Tuchoměřic, kde jsme se setkali s Kamilou, Martinem a Sanuší. Pak jsme
pokračovali na Juliánu a odtud ještě kousek po žluté do Přední
Kopaniny, odkud jsme se svezli autobusem až na Horoměřickou - no a to
už je do klubovny, co by kamenem dohodil. Celkem jsme ušli asi 11 km.
Během celé výpravy jsme samozřejmě hráli spoustu her. Tentokrát byly na motivy jednotlivých veršů ze známé a stylové písničky "Na Okoř jde cesta". Veršů je tam celkem 33, tolik her jsme samozřejmě nehráli, ale bylo jich tentokrát opravdu dost, a to devatenáct! Alespoň některé z nich připomenu: Tak např. k získání verše "nesmí z hradu pryč" bylo
třeba se vyprostit z kruhu ostatních dětí (čili zeď), verš "stojí
krčma jako hrad" dostala družstva za postavení krčmy (hradu) s
přírodního materiálu, při boji o verš "světla už nehoří" se ukázalo,
že se vyplatí nosit sebou KPZ a v ní svíčku, obtíže dělala etapa
"sotva pletu nohama", při které si nohy zapletli skoro všichni. Boj o
verš "vykloubil si sanici" dělal problémy hlavně Rarachovi, ta jediná
se totiž nedokázala naučit jazykolam: Od poklopu ke poklopu Kyklop
kouli koulí (čili Od pokloku ke koplopu Pyklop kouli poulí)
V jednotlivých hrách bojovala čtyři družstva. Mářinu družstvu (Máry, Verča, Rarach) se podařilo uspět v 10 hrách, Honzovo družstvo (Honza, Cvrček, Puntík) získalo 13 veršů, Bářino (Bára, Sofie, Dulča) 14 a nejlépe si vedlo družstvo Karkulkovo (Karkulka, Snoopy), které se mohlo pyšnit 15 verši.
Snažení všech družstev však bylo po zásluze odměněno. Na konci
jsme totiž dali všechny verše dohromady a snažili jsme se z nich
utvořit co nejvíce kompletních textů písničky, neboť nám Bílá paní
Juliána z Okoře slíbila za každý po jednom dílečku Listiny. Kromě
veršů z her jsme měli ještě verše nalezené podél jednoho úseku cesty.
Další verše jsme mohli dostat od pohádkových postaviček, ale to nebylo
tak jednoduché, protože každá postavička nám mohla dát jen verš,
který splňoval určité podmínky; Vodník si žádal, aby ve verši bylo
schováno slovo VODA, Trpaslík byl ochoten dát jen verš o třech
slovech, Princezna zas jen verš, kde bylo slovo "hrad" apod. Trvalo
nám dost dlouho, než jsme to všechno spočítali a zkombinovali, ale
nakonec se nám nakonec podařilo získat 4 kompletní texty, a tedy 4
dílečky Listiny.